V červnu 2021 jsme navzdory covidové nejistotě vyrazili na Azorské ostrovy. Azory patří Portugalsku a leží v Atlantiku asi 1500 km od pobřeží Evropy. Konkrétně jsme navštívili ostrovy Faial, Pico a São Jorge, které nás uchvátily nekonečnou zelení, nádhernými sopkami a množstvím outdoorových aktivit. Na Azorech plyne čas příjemně pomalu a není kam spěchat. Přesto je tady dost příležitostí zažít adrenalin při výstupu na nejvyšší horu Portugalska, při sjíždění ze sopky na kole, při canyoningu nebo při potápění se žraloky.
Ostrov Faial
Uprostřed nádherného ostrova Faial se nachází obrovská kaldera, kterou jsme prozkoumali opravdu ze všech stran. Šli jsme sedmikilometrový trek kolem dokola kaldery, sjížděli z kaldery na bajkách až dolů do města a v neposlední řadě jsme sešli dolů na dno, kam se mnoho lidí jen tak nepodívá.
Ostrov Pico
Na ostrově Pico lezeme natěžko na stejnojmennou nejvyšší horu Portugalska a celého středoatlantského hřbetu. Nahoře nás čeká nádherný západ slunce a přespání pod širákem přímo v kráteru sopky ve výšce přes dva tisíce metrů nad mořem. Dále se vydáváme k překrásnému jezeru Lagoa do Capitão. Vše poctivě dokumetujeme záběry z dronu. Za odměnu pak dáváme koupáníčko a šnorchlovačku v oceánu. Nakonec nechybějí ani naše oblíbené sea kajaky a bajky.
Ostrov São Jorge
Ostrov São Jorge vypadá při pohledu z výšky jako hřbet ještěra nořícího se z oceánu, což jsme samozřejmě museli prozkoumat dronem. Létání a natáčení ze vzduchu jsme si užili i u nádherného kamenného oblouku Arco Natural de Velas a majáku Farol da Ponta dos Rosais. Nenechali jsme si ujít ani příjemný trek ze Serra do Topo do Fajã dos Vimes, kde jsme se cestou vykoupali ve vodopádu. A protože vodních radovánek nemáme nikdy dost, nenechali jsme si ujít ani osvěžující canyoning.
Potápění se žraloky
Už mám přes sto ponorů a ještě jsem neviděla žraloka. Chtělo by to něco extra!“ posteskla jsem si jednou a Spíídy nezaváhal. Budeme se na Azorech potápět se žraloky! To vám byl ale pěkný narozeninový dárek 🙂
V červnu je na žraloky na Azorech ještě trochu brzy. Voda není dost teplá, aby připluli blíž k pevnině. Na konci našeho pobytu ale máme štěstí. Jsme jedna z prvních výprav, která v této sezóně žraloky opravdu objeví. Ve oceánu plave návnada s rybičkami a my skáčeme do vody z lodi, kolem které plave několik žraloků. Už to samo o sobě je docela výzva. Naštěstí jde náš guide první a dohlíží, abychom neskočili nějakému žralokovi přímo na hlavu. Držíme se každý svého lana se zátěží a potápíme se do hloubky nějakých pěti metrů. Snažíme se skoro nehýbat, abychom ve žralocích nevyvolali sebemenší pocit ohrožení. Žraloci opravu připlouvají a drží se u nás až neuvěřitelně blízko. Nejspíš prý člověka před tím nikdy neviděli. Jsou strašně zvědaví. Někdy se nám dokonce otřou o nohy. V tu chvíli člověk ani nedýchá. Jeden ze žraloků se dokonce praští o Spíídyho závaží. Vypadá to trochu strašidelně, ale žralok se naštěstí jen trochu oklepe a plave dál. Je to neuvěřitelně netradiční zážitek. Konečně žraloci! A hned pět! Pod vodou jsme snad hodinu. Ke konci už se nemůžu dočkat, až půjdeme ven. Hladina adrenalinu dosahuje svého vrcholu. Vše jsme ve zdraví přežili. Žraloci jsou naši kamarádi 🙂