27.12.2019

Ráno snídáme karbanátky, které jsme nechali trochu pozapomenuté v autě. Sjíždíme dolů do údolí a parkujeme na velikém nadimenzovaném parkovišti, které očekává další nápor turistů. Dnes je sobota, tedy místní “neděle”, takže o to to bude asi horší. Dostáváme poučení od nějakého pověřence z vlády nebo koho, že koupat se můžeme muži v kraťasech a ženy v kraťasech a tričku.

Vydáváme se hledat jeskyni, která je odsud asi jeden km. Napřed omylem stoupáme nahoru po značce, tak se musíme vracet zpět do údolí. Jdeme krátký trek údolím, na jehož konci je jeskyně. Máme čelovky, tak můžeme jako jedni z mála dovnitř. Sranda je, že v jeskyni je voda, tak se jdu vykoupat a trochu prozkoumat okolí. Pak pokračujeme dál, pozorujeme netopýry, plazíme se po zemi úzkou štěrbinou a bojíme se brouků, kteří tu lezou. Vylézáme ven vyblbnutí, ale špinaví.

Většina turistů na nás kouká trochu vykuleně. Cestou zpět se vracíme vodou. Je tu perfektní přírodní koupání ve wadi, které se dá celé projít vodou jako takový easy canyoning. U vodopádu se potkáváme se skupinou neslyšících. Projdeme a proplaveme celou lagunu až do prvního bazénku. Mně už je zima, tak se jdu do auta převléct. Spíídy se vrací vodou zase zpět a musí na pár místech předvést lezecké umění. Sejdeme se na začátku a jdeme do hospody na all you can eat za 4 šušně na osobu. Rýže, maso, zelenina, placky… Mňam. Bereme auto a jedeme zpět nad vesnici směrem, kde jsem včera běžela. Jedeme přes vesnici a dojedeme až na kempingové místo, kde se otočíme a jedem zase zpátky. Přejíždíme do TURTLE NATURE RESERV. Máme štěstí, že můžeme na prohlídku ještě dnes večer. Máme ještě asi dvě hodiny času, tak si jdeme projít želví muzeum. Foyer se zaplní několika stovkama turistů. Večeříme v autě, protože se nám nechce dávat 8 šušní (480 Kč / osoba) za all you can eat v místní restauraci. V čekací místnosti je docela chaos. Jsme skupina 3C a strašně dlouho čekáme, asi hodinu a půl, než se nám konečně začne někdo věnovat.

Je to dost bizarní zážitek, protože těch několik stovek lidí je na pláži zvědavých jen na dvě želvy kladoucí vajíčka. Vlastně mi je těch želv docela líto. Spousta lidí nedokáže vypnout blesk foťáku, přestože jsou na to opakovaně upozorňováni. Na závěr ještě porozujeme malou želvičku, kterou guide vytáhnul “z kapsy”. Želví úmrtnost je prý docela vysoká a dospělosti se dožívaí asi 2-3 želvy z asi 10 000. Po prohlídce stanujeme nedaleko rezervace.