30.12.2019

Spíídy je nezmar a i přes zranění chce vyrážet na výlet. Z auta donesu kempingové vybavení včetně stolu, židlí a vařiče, protože pokoj má sice kuchyňku, ale je vybavena dost chabě. Snídáme Chocapic a vyrážíme do víru dění. Napřed chceme na vycházku do nejprofláklejšího místního WADI (WADI Ash Shab), ale už je pozdě a je tu hrozně lidí, chaos, parkoviště přeplněné, vlastně ani není kde zaparkovat. Rozhodneme se proto vyrazit ke dvěma jeskyním “Madžlis al-Džinn” + “7th hole cave”. Řídím strmým terénním výjezdem a mám z toho fakt zážitek i obavu.

U první jeskyně kupujeme od místního kluka čaj za dvě šušně a provází nás tudy takový samozvaný průvodce, vypadá to, že docela nezištně. Hážeme dolů do jámy jeskyně kameny a čekáme dobu, než dopadnou na dno. Je to hloubka snad 180 metrů. Popojíždíme autem a snažíme se pěšky dobýt druhou jeskyni. Bohužel vyrazíme z blbé strany, tak se nám to nepodaří a pomalu padá tma. Nestihneme už ani přehradu. To je tím, že jsme ráno dlouho spali. Sjíždíme tím drsným terénem zase zpátky k moři a já mám fakt respekt. V Tiwi zastavujeme na jídlo na takové křižovatce, kde jsou hned tři restaurace vedle sebe. Dáváme si fish masala a je to opět super. Zase řadím velmi vysoko, možná na druhé místo za celou dobu v Ománu. Spát jdeme do stejného ubytka.