31.12.2019

Dnes se vydáváme napodruhé do Wadi Al Shab. Přejedeme lodičkou od parkoviště na druhý břeh a hned po chvilce vystupujeme. Jdeme krátkým trekem až k místu na koupání. Spiidy se zraněnýma ručičkama zůstává na břehu a fotí mě shora ze skály.

Já beru zapnutou GoPro kameru a procházím a proplavávám tím wadi dál dozadu, kam už se suchou nohou dostat nedá. Na konci mě čeká jen úzká průrva, kterou se sotva v té vodě protáhnu, nic pro tlusťochy 😀 Za průrvou je další koupací prostor a koncentruje se tu víc lidí. Já šplhám na laně nahoru na skálu, GoPro stále natáčí a mám ho za plavkama. Lezu po skále dál nahoru, kde je takové opuštěné jezírko, kam už skoro nikdo nedojde. Dělám vrtulku a prozkoumávám okolí. Jen škoda, že jsem tady sama. Zpět se vracím stejnou cestou a místo po laně tentokrát skáču asi z dvou metrů do vody jako to tady dělá řada ostatních. Vidím i kluky, kteří skáčou do vody salta a podobné vylomeniny. Proplouvám průrvou zpět a vracím se za Spíídym na začátek. Škoda, že nemohl jít se mnou, tohle by se mu moc líbilo.

K jídu si pak Spíídy dává pizzu a já wrap. K pití oba smoothie. Sháníme po všech čertech dřevo a když se nám konečně zadaří, tak vyrážíme na pláž tábořit a slavit Silvestr. Zapalujeme oheň, snažíme se rozchodit louči, popíjíme plzeňské pivo z plechovky, povídáme si, zpíváme a pozorujeme okolní ruch. Silvestra na pláži jsme teda ještě neslavili. Je 00:00, rok 2020 je tady! Začínají lítat rajechtle. Posíláme pozdravy domů a těšíme se na nový začátek!