19.12.2019

Budík řídíme už na 6:30, ale záhy se dozvídáme, že dnešní ponor nejspíš padne kvůli počasí. No, nic, stejně už vstáváme, improvizovaně snídáme z toho, co jsme včera nakoupili za slané pečivo a jedeme směr letiště. Bohužel nemáme rozchozená data, takže jestli nám psali nějakou zprávu, tak o tom nevíme a dojedeme až k potápěčské kanceláři. Naše očekávání se bohužel potvrdila a ponor se nekoná. Jedeme teda zas do Lulu nákupáku.

Snad už na dlouho naposled! Řešíme zprovoznění místního internetu – problém prý byl v nastavení mobilu. Pak kupujeme led a pár chybějících drobností a konečně vyrážíme z města směr Barka a Al Suwaiq. První pořádná zastávka je Al Hazm Fort. Platíme vstupné a jdem si projít celý prostor. Jsou tu všude děla. Vystoupáme až nahoru na hradby, kde děláme “vrtulku” a procházíme stylizované pokoje (ženský, mužský, pro imáma a podobně). Vesměs vypadají všechny stejně 😀 Oficiální zavíračka je ve čtyři a my na místo přijeli až 3:45. Pořád ale potkáváme turisty, tak nás tu snad nezamknou. Když vyjdeme zpět ven, tak nás místní průvodci či správci nebo co to je, zvou, že můžeme v hradu přespat nebo třeba u nich doma. Mě to připadá jako zajímavá možnost autentického zážitku, ale Spíídy už chce za každou cenu do hor. No, asi správné rozhodnutí, i kvůli bezpečnosti.

Míříme na další pevnost Rustak, která už je beztak zavřená. Cestou se ale přihodí věc v Ománu vcelku nezvyklá – začíná PRŠET! Ještě před chvilkou v pohodě sjízdné ulice jsou najednou plné vody a průjezd se rázem stává o dost adrenalinovější. Ještě že máme čtyřkolku. Vypadá to, že i místní z toho mají trochu (předčasné) Vánoce a pozorují relativně silný déšť s pobavením, případně si ho i natáčejí na mobil. Míříme do hor směrem na Snake Canyon. Padá tma. Bereme místního stopaře, kterého potkáváme cestou. Trochu si kvůli němu zajedeme až do Zannahu, ale co bychom pro dobré vztahy s místními neudělali. Vracíme se zpět do prudkého výjezdu a sjezdu a už za úplné tmy hledáme tábořiště, které jsme našli v naší offroad knize. Nejsem si úplně jistá, ale nejspíš jsme na správném místě. Nikde ale nikdo. Jen příroda kolem nás a výrazný strom nad námi. Naštěstí při prvním rozdělávání stanu už moc neprší a v noci jen lehce.