od 14.10.2017
Ráno vstáváme před šestou, jen si odskočíme a už čekáme u čaje na ostatní, kteří mají bohužel trochu zpoždění. Nakonec to ale Marita (ta Holanďanka) vezme do svých rukou a kolem půl sedmé vyjíždíme na ranní safari, i když už jedni z posledních… Vidíme úžasný východ slunce, hrající si lvíčata, líné lvice, obřího hada, v dálce kupu hrochů nebo krokodýla, co vypadá jako kus dřeva.
Cestou děláme dvě přestávky, ale žádná z nich nezahrnuje jídlo. Jelikož jsme jako snídani měli jen pár sušenek, tak už jsme pěkně hladoví. Konečně přijíždíme zpět do kempu na brunch. To je zase hostina! Dostáváme něco jako lasagne s hranolkami. Trochu asi divná kombinace, ale chuťově výborné. Pak následují překvapivě ještě další chody. Nemůžeme si to vynachválit. Následně se balíme a čeká nás opět dlouhá cesta zpět do Ngorongoro. Je vedro, cestou vidíme pár tornád (jedno i pěkně veliké), masajské vesnice (včetně té, kterou jsme už navštívili) a občas zastavíme u nějakého zajímavého zvířete (třeba roztomilá žirafa hodně zblízka). Jinak se ale snažíme hlavně pospávat. Největší vzrůšo nastane, když píchneme kolo a naši guidi ho musí vyměnit. Následně ho znovu opravují ještě u hlavní brány do Serengeti, takže musíme čekat. Asi o půl páté konečně přijíždíme do našeho dnešního kempu. Je tu nádherně. Spíme vlastně na okraji kráteru a vidíme taky trochu do něj.
Kolem kempu se procházejí zebry jako by nic. Je tu na zemi spousta bobků. Prý sem chodí hodně zvířat a dokonce prý máme počítat s tím, že se v noci může přijít napít klidně i buvol. Úžasná, opravdová divočina. Spiidy zkouší time-lapse směrem na kráter, ale mraky se zrovna ani nepohnou. Máme opět výbornou večeři o více chodech. Miluji místní rýži a maso se zeleninou. Místní vaří tak chutně a zdravě. To je paráda! Po večeři ještě hrajeme pár her jako třeba “autobus” na zvířata v angličtině (nejtěžší je vymyslet zvíře na “e” – napadá nás jen elephant a eagel) nebo hádání hlavních měst (tam se moc nechytáme, zato Ben exceluje…).
