od 13.10.2017
Ráno po snídani nás opouští Američanka a přidává se ke svojí správné skupině. Naopak nám do skupiny přibyl týpek z Kurdistánu. Odjíždíme až po deváté hodině a čeká nás dloooouhá cesta do slavného Národního parku Serengeti. Cestou projíždíme okolo NP Ngorongoro a stavíme na vyhlídce na okraji kráteru. Je obrovský a i na tu dálku vidíme dole “malinkatá zvířátka”. Dokonce je chvilku pozorujeme i dalekohledem.
Dále pokračujeme po prašných cestách až do masajské vesnice. U vstupu platíme 20 000 za osobu (asi 200 CZK) a masajové nám předvádějí svůj typický tanec i skoky do výšky a ženy zpívají. Dále nás vezmou do místní školy pro prťata a do jednoho z jejich domečků. Všechno je tu tak neskutečné obyčejné, prťavé a chudé. Dětičkám ve škole přidávám dalších 5 000 TSH do kasičky, ale na místním trhu si nic nekoupíme.
Ben (ten týpek z Kurdistánu) je hrozně crazy, furt něco vypráví, natáčí na video a někde pobíhá. Do masajské vesnice si dokonce přivezl vlastní masajský oblek a snaží se zapadnout mezi místní. Někdy kolem 14:30 přijíždíme na hlavní bránu NP Serengeti a dáváme si oběd. Chvilku před tím jsme u cesty viděli lva se lvicí, jak se líně převalovali, pak se zvedli a šli neskutečně blízko našeho auta. Vlastně na dosah. Úžasná podívaná. Po obědě a návštěvě vyhlídky pokračujeme autem přes Serengeti. Napřed po hlavní ulici, ale po chvíli uhýbáme na vedlejší. Je to tu úplné jiné než včera. Hodně plochá a rozhlehlá krajina. Zvířat je tu nepočítaně, tisíce zeber a antilop, ale většinu vidíme z o něco větší dálky než včera, stejně jako koupající se stádo hrochů. To ovšem neplatí o dalších lvech a jejich drahých polovičkách. Některé vidíme opravdu z blízka a je to neskutečná paráda. Tohle už je vlastně to naše vysněné podvečerní safari. Jezdíme až skoro do tmy. Lva v lovecké akci sice nevidíme, ale i tak to stojí za to.
Čeká nás noc uprostřed NP Serengeti – v Seronera campsite, tak se moc těšíme. Překvapivě tu okolo nejsou žádné ploty nebo zábrany, které by zabránily zvířatům přijít dovnitř. To je hustý a neskutečně autentický, i když máme trochu obavy, kdo všechno nás může přijít v noci nečekaně navštívit a padá na to téma hodně vtípků… Večer před večeří ještě vidíme hyenu přímo u kempu a potom až do půl desáté klábosíme s našimi spolucestujícími…
