od 5.4.2013
Ráno se prospíme, v hotelu máme snídani a vyrážíme do centra dění. Největšími atrakcemi v Hue jsou citadela a v jejím rámci Imperial City. To vše sloužilo v dřívějších dobách jako sídlo panovníka. Pozemek je to opravdu rozsáhlý.
Hned v jedné z prvních budov shlédneme dvě videa, evidentně sponzorovaná televizemi Samsung 🙂 První byla zajímavá vizualizace celého areálu a druhá o dění v královské aréně. To druhé nás opravdu zaujalo. Panovník se bavil tím, že v aréně pozoroval souboj slona a tygra. Slon představoval panovníkovu sílu, takže tygrovi obrousili zuby a drápy, aby slon vždy vyhrál. Tomu říkám zábava! Jestli ten panovník nebyl trochu padlý na hlavu! S vypětím sil se snažíme projít celý rozlehlý areál, protože venku je neuvěřitelné vedro a na sluníčku se vůbec nedá vydržet.
Cestou z areálu si Spíídy nechává od borce na ulici spravit sandále.
O kus dál si po složité domluvě půjčujeme motorku a vyrážíme vstříct dobrodružství 🙂 Nejprve se vydáváme hledat slavnou královskou arénu, kde se odehrávaly souboje tygra se slonem. Docela bloudíme a tak si v tom vedru kupujeme u nějakých lidí další pití a žádáme je o radu. Průšvih je v tom, že peníze máme zavřené uvnitř motorky a motorku se nám nedaří otevřít. To je trapas! Zkoušíme to pořád dál, dokonce i jeden pán nám pomáhá, ale marně. Už nám to pití chtějí dát zadarmo, až se to tomu pánovi konečně povedlo! Hurá! Sice to ještě zdramatizoval, protože to v mezidobí neuváženě zase zavřel, ale nakonec jsme se pro peníze přece dostali a mohli jsme zaplatit. Uf. Po další chvíli hledání jsme arénu konečně našli. Paráda!
Měli jsme štěstí – nějaký pán nám přišel odemknout, pustil nás dovnitř a dokonce nám dovolil jít nahoru na ochoz, a to i přesto, že památka je pro veřejnost už nějakou dobu uzavřená. Chtěli jsme mu dát za to “dýško”, ale ani ho nechtěl. Zvláštní. Po aréně jsme vyrazili zpátky k citadele a dál na druhou stranu k moři.
Ze začátku jedeme opět jen podle mapičky v průvodci, ale to se prostě nedá. Mapka je jen orientační, to aby se člověk ptal místních na každém rohu, ale to je zase dost vyčerpávající. Místní totiž neumí moc anglicky a většinou se ani neshodnou, kam že to vlastně máme jet. Nakonec nás zachrání Google Maps. Kdo jiný! Miluju Google! 🙂 S Google mapami už jedeme na jistotu. Sice nemají pro Vietnam funkční navigaci, ale mapa je i tak super. K moři dojíždíme až ve chvíli, kdy už sluníčko zapadá. No, neva. Koupat se jdeme i tak. Střídáme se, jeden skáče do vln a plave v moři, druhý sedí na břehu v písku, hlídá věci a “odhání” všudypřítomné prodejce chipsů a dalších blbostí. Až za tmy vyrážíme zpátky. Motorku zvládáme vrátit přesně na osmou, i když si už vlastně ani nejsme 100 % jistí, komu jsme ji vlastně vrátili 😃
